Tento příběh se odehrál v Thajsku a je příkladem toho, že hodnotu člověka nemáme posuzovat podle vzhledu, ale podle toho, jak se chová, a také příkladem toho, jak slušnost a dobrý skutek mohou člověku na dně dát novou naději a změnit mu život.
I Thajsko patří mezi země, kterým se problematika bezdomovectví zdaleka nevyhýbá. Jen v samotném hlavním městě Bangkoku jich podle odhadu žije několik tisíc. Jedním z nich byl také Woralop, který přespával na stanici metra, aby byl alespoň v noci chráněn před nepřízní počasí. Když se chystal k spánku, všiml si, že kolemjdoucímu muži vypadla z kapsy peněženka. Její majitel však bez povšimnutí pokračoval v cestě.
Woralop za ním volal, ale marně, poté se ho pokusil s peněženkou v ruce dohnat, ale muž mezitím nastoupil do soupravy a odjel. V peněžence nebyla právě malá částka peněz, jejich hodnota odpovídala přibližně 15 tisícům korun, přičemž nálezce měl ve své kapse v době nálezu mince v hodnotě pětikoruny. Woralop se ihned vydal na nejbližší policejní stanici, nález tam odevzdal a vrátil se do „své“ stanice, aniž by tušil, že tato příhoda bude mít ještě pokračování.
Ten nejlepší konec příběhu
Když policie vyrozuměla majitele peněženky, že se našla a že si ji může vyzvednout, byl velice šťastný, neboť kromě peněz v ní měl i doklady a platební karty. Původně chtěl poctivého nálezce odměnit finanční částkou, když ale zjistil, o koho se jedná, změnil názor a místo peněz mu nabídl práci v továrně, která zároveň poskytuje zaměstnancům i bydlení a plat ve výši přes 8 tisíc korun.
Woralop nabídku vděčně přijal a mezi svými novými kolegy je znám nejen díky svému příběhu, ale také díky věčnému úsměvu na rtech.
Zdroj:prosvet