Felix Slováček dnes otevřeně přiznává, že ho zpětně zasahuje, co všechno jeho dcera prožívala.

„Je mi do pláče, že jsem si toho nevšiml,“ uvedl s tím, že mu uniklo důležité období jejího života.

V té době byl pracovně velmi vytížený, často cestoval a věnoval se kariéře. Právě absence a nedostatek času podle něj sehrály roli v tom, že dcera své trápení nesdílela.

Matka zasáhla včas

Na rozdíl od otce si problém včas všimla Dáda Patrasová. Ta dceři zajistila odbornou pomoc, která byla v dané situaci klíčová.

Anička docházela k lékařce, která jí pomáhala zvládat psychické potíže. Bez této podpory by podle rodiny bylo zvládnutí situace výrazně složitější.

Dětství mezi péčí a nepřítomností

Kvůli pracovním závazkům rodičů trávila část dětství mimo jejich přímou přítomnost. Často byla v péči opatrovatelky, zatímco její bratr pobýval u prarodičů.

Rodina tak byla přítomná spíše nepřímo než každodenně.

Felix Slováček dnes přiznává, že právě tento aspekt vnímá jako jednu z věcí, která ho zpětně nejvíce bolí.