Tento výkřik z duše jedné „špatné“ matky určitě stojí za vaše přečtení:
„… A nechci to ani já a ani moje dcera. Navíc, na to ani nemáme čas.
Mnozí vědí, že téměř každý den stráví vaše dítě ve škole 6-8 hodin, potom jejich kroky směřují na různé kroužky, tance nebo hodiny doučování. K tomu si připočítejme čas strávený cestováním a výsledkem je to, že přijdou domů ve večerních hodinách. Nemluvě o rodičích, kteří jsou po celém dni v práci také unavení.
Přicházím ke sporáku, večeříme ne dříve než o 8-9 hodině. Zde nám vzniká čas na rozhovory kde se dozvíme, kdo měl jaký den. Povídáme si o tom, že bychom si mohli podívat na nějaký film nebo přečíst knihu. Ale ne, my si musíme sednout ke stolu a dělat domácí úkoly.
V opačném případě zítra najdeme v jejich žákovské knížce poznámku o tom, že naše dítě nebylo připraveno na hodinu a já se budu trápit tím, že jsem se mému dítěti nevěnovala.
článek pokračuje na další stránce…
🙂Ano, jsem špatná matka. A mé dítě je už teenagerka. Už se jí nechci dělat domácí úkoly. A já už nemohu stát při ní a křičet na ni.
Ano, mimochodem, tvrdě pracuji. A nejednou se stane, že se unavím. A stydím se přiznat, že si nepamatuji matematiku z 8.ročníku. Kromě toho musím hodit věci do pračky, uvařit něco na zítra a připravit večeři. Večer mám ještě nějakou práci a setkání. Nebo jdu do obchodu. Nebo si jen chci poležet v napuštěné vaně.
Také mám i manžela. A babičku. A dvě kočky, které také čekají na mou pozornost. Přes víkend jezdíme na chalupu či někam do přírody nebo uklízíme. To je jedno. Skutečnost je taková, že večer už chci jen relaxovat.
Ano, jsem špatná matka, alespoň to si mnozí myslí. Já sama jsem porodila tyto děti a rodičovství je vážná odpovědnost a ne něco, z čeho se dá vycouvat.