Přemýšleli jste někdy o tom, co vlastně telepatie znamená? Zažili jste ji někdy? Přáli jste si ji někdy zažít? Potom vězte, že telepatii se můžete naučit a rozhodně byste to měli zkusit.
Telepatií se běžně rozumí komunikace mezi dvěma mozky bez použití zvuků a jazykových prostředků, jedná se o přenos myšlenek a pocitů. Řada lidí si myslí, že telepatie je komunikace bez použití jazyka, ale to není tak docela pravda, přinejmenším pokud mluvíme o empatické telepatii. Empatická telepatie je jazyk založený na tichém sdílení a je pro nás naprosto přirozená.
Někteří z nás vědí, že myšlenky je možné přenášet ze člověka na člověka, a dokonce byly vynalezeny technologie, které to umožňují. A také existují duchovní bytosti a jedinci, kteří jsou schopni s námi telepaticky komunikovat. Umějí přenášet myšlenky, pocity nebo obojí. Přenášené vjemy tedy mohou být různé.
Zde však hovoříme o empatické telepatii, která je pro živé bytosti zcela přirozená, je naplňujícím způsobem bytí a jejím prostřednictvím jsme schopni být se všemi lidskými bytostmi.
Příroda komunikuje prostřednictvím jazyka zvuků, vůní, barev, textur a dalších prvků. Má vlastní historii a komplexní systém umožňující subjektivní vnímání, jehož složky nejsme schopni identifikovat ani popsat, avšak jako celek k nám promlouvá velmi hluboce a krásně. V průběhu historie vznikl nespočet básní, které se snaží slovy vyjádřit vše, čím k nám příroda promlouvá.
Čtenáři těchto básní vnímají jejich krásu, ačkoli ve skutečnost zachycují pouze básníkovu reakci na souznění s přírodou, která je často apologetická vzhledem k básníkově zjevné neschopnosti zachytit slovy vše, co vnímá. Čtenář tedy nemůže zažít vše, co bylo telepaticky předáno básníkovi, a vnímá pouze to, co se básník na základě svého prožitku snaží dále sdělit svým čtenářům. Jedná se tedy o zprostředkovaný zážitek, který je ale přesto velmi bohatý.
Empatická telepatie není jen pouhý přenos myšlenek – tak ji vysvětluje jen levá mozková hemisféra, která nezohledňuje subjektivní vnímání. Jedná se o sdílení, sdílení nejvyššího řádu, o „jazyk“ založený na složité souhře pocitů, které komunikující subjekt prožívá a které ho obklopují. Bytosti nacházející se vyšších stádiích vědomí a zejména zástupci přírodní říše zažívají množství smyslových vjemů a velkou část z nich je možné vyjádřit. Příjemce poté vnímá nejen myšlenky vzniklé v okamžiku komunikace ale veškeré subjektivní vnímání, které proběhlo při prožívání sdělovaného prožitku, a zároveň pocity prožívané při komunikaci. Předávaný obsah často obsahuje prvky z historie. Jedná se o sdílení bohaté na subjektivní vjemy zúčastněných subjektů, souběžné sdílení pocitů, myšlenek, idejí, vůní a zvuků souznějících s jedinečnými pocity komunikujícího subjektu, napříč prostorem a časem, v jednom jediném okamžiku.
Možná jste si všimli, že používám pojem „komunikující subjekt“ namísto „člověk“, protože schopnost telepatie rozhodně nemají jen lidé. Telepatii lze úspěšně navázat nejen s lidmi, ale i se zvířaty, rostlinami, minerály a plynnými substancemi.
Telepatie vyžaduje, abychom nejen slyšeli, ale také poslouchali.
Poslouchat a slyšet jsou dvě různé věci. Slyšení je rozpoznání slyšitelných mluvených slov, která lze interpretovat nekonečně mnoha způsoby. Pokud takovou komunikaci vnímá rozrušená mysl, jedná se o pouhé slyšení. Asi jste často slyšeli někoho říkat „já tě slyším“ a přitom jste měli pocit, že mluvíte do prázdna a marně čekáte na odpovídající reakci.
Poslouchání je přijímání informací se zapojením subjektivního vnímání a je velmi složitým a přitom delikátním a naplňujícím procesem.
Empatická telepatie není jen komunikace „mezi dvěma myslemi“, jedná se především o komunikaci mezi dvěma vědomími. To znamená, že mozek je využíván ve větší míře, se zapojením složité schopnost vnímání na různých úrovních, kterou jsme od přírody obdařeni.
článek pokračuje na další stránce….
🙂
Ztráta schopnosti telepatie a empatie je důsledkem působení institucionalizovaných metod „výchovy“ a „vzdělávání“. V rámci těchto procesů je lidská mysl zpracovávána podobným způsobem, jaký používá kovář při výrobě ocelového ostří. Je opracována kladivem, poté nahřáta a znovu rozklepána, stále dokola… až se z ní stane ostří, vybroušené a přesně vytvarované. A taková ocelová mysl je naučená a zformovaná tak, aby jí dominovala levá hemisféra, a díky tomu se chová podobně jako počítačový procesor. Tímto způsobem štědře financované a dobře organizované instituce ovládají lidskou mysl s cílem naučit ji, co považují za vhodné, přičemž naprostou většinu tvoří lži a výsledek je přinejmenším neúplný. Nejedná se tedy o výchovu, ale o proces tříštění a desenzibilizace.
I osobám, které samy sebe považují za inteligentní, se často stává, že poslouchají něčí projev a připraví si odpověď ještě před tím, než řečník domluví. Takové jednání připomíná počítač a je čistě záležitostí intelektu. Funguje jako jednosměrně vyslaný projektil na základě třídění do škatulek. Jedná se způsob opracovávání slov, který mění mysl v nástroj fungující podobně jako počítač. Při tomto způsobu vnímání dochází k výběru jednotek informací, které jsou sestavovány dohromady libovolným způsobem s notnou dávkou umělecké licence.
Empatický telepat komunikuje otevřeně a zcela pravdivě.
Při empatické telepatii je do poslechu zapojená veškerá kapacita mozku i těla, a proto tento způsob komunikace umožňuje během jedné nanosekundy přijmout nekonečně větší množství informací, moudrosti a poznatků a subjektivně vnímaných vjemů, na rozdíl od zpracované ocelové mysli, která potřebuje informace a zkušenosti vstřebávat v lineárním čase a prostoru.
Pro empatické telepaty je komunikace s ocelovou myslí, která opracovává význam slov, zcela frustrující a neplodná. Zůstává po ní hořká pachuť spolu se směsí pocitů neshody, marnosti, překrucování a manipulace.
Po empatické telepatii naopak zůstává chuť sladká, spojená s pocitem spokojenosti, respektu, pochopení a naplnění, bez ohledu na pravdivost.
Jak se můžeme empatické telepatii naučit a od koho?
V současné době umějí myšlenky přenášet lidé i technologie, jedná se o jednosměrný přenos na jiný subjekt, ke kterému často dochází bez našeho vědomí, a často se jedná o proces regresivního typu. Vám bych však doporučil, abyste si vybrali důvěryhodnější zdroj.
Pokud chceme získat zpět své přirozené schopnosti, musíme si v první řadě přát být vnímaví. Toto přání je samo o sobě vnímavostí a vede k otevření a změkčení nabroušené mysli, která se znovu stává tvárnou a poddajnou. Jedná se o úmyslný akt vyžadující vůli a disciplínu. Poté je třeba najít skutečného telepata. Nejbezpečnější a nejvíce družné subjekty schopné telepatie najdeme v přírodě, zejména mezi stromy, které jsou ochotné stát se pro nás zdrojem sdílení a být našimi přáteli. Pravdivost tohoto tvrzení si musíte ověřit na vlastní kůži. Strom vás nikdy neoklame a nebude vám lhát, ani s vámi nebude sdílet cokoli překrouceného nebo zkresleného. Něčeho takového nejsou stromy vůbec schopny, stejně jako malé děti nejsou schopny lhaní.
Příroda a všechny její formy jsou nám příbuzné svou pravdivostí a podstatou, mají stejný fyzický základ a původ.
Příroda, to jsme my, lidé stromy, tráva, hory, řeky, rostliny – všichni jsme ze stejné substance, a jsme tedy příbuzní, i když máme různou formu, a navzájem jsme hluboce propojeni.
Sdílení hledejte v přírodě. Neměli byste se snažit jen mluvit, ale spíše naslouchat.
Pokud nejste zvyklí být příjemci, bude to chtít trochu cviku, ale když bude vaše mysl dostatečně poddajná a vnímavá, určitě se vám to podaří. Oni už si vás najdou. Bude potřeba, abyste trávili více času v přírodě, zejména ve společnosti stromů, které jsou všude a většina z nich (i když ne všechny) je ochotná s vámi komunikovat.
Budete nacházet pouze pravdu.
Můžete pracovat na otevírání své mysli, protože otevřená mysl funguje jako portál pro navázání spojení, který bude použit pro sdílení. Někdy dojde k navázání spojení až překvapivě rychle, jindy budou potřebovat trochu času. Je totiž zapotřebí, aby se vytvořila důvěra, ne mezi vámi a stromem nebo jiným zdrojem, který si vyberete, ale mezi vámi a vaší vlastní myslí – musíte své mysli důvěřovat, aby se mohla stát poddajnou a vnímavou.
Tato zkušenost bude u každého člověka jiná. Ale představuji si, že vznikne svět empatických telepatů, kteří budou napojeni „online“. A to bude pouze první krok k tomu, abychom znovu získali spojení se zdrojem našeho bytí, s naší božskou podstatou a skutečnou přirozeností a začali se cítit pohodlně ve své kůži a na této planetě. Musíme být v jednotě se svými příbuznými a milovat je a žít s nimi. To je harmonie. Až budou všechny kanály komunikace a sdílení otevřené ve všech směrech a naše bytí prostoupí přirozené pocity a vjemy, budeme schopni vnímat svou rodinu a lásku