- 1A – Běžné vlny nejčastěji vytváří vítr. Jejich velikost ovlivňuje také síla větru, délka jeho působení a prostor, přes který může hladinu rozvlnit.
- 2A – Příliv a odliv souvisejí hlavně s gravitačním působením Měsíce, podíl Slunce je menší.
- 3A – Při přílivu hladina stoupá, při odlivu klesá. Konkrétní rytmus se mezi pobřežími liší.
- 4A – Při novoluní a úplňku se účinky Slunce a Měsíce sčítají. Tomuto období se říká skočný příliv.
- 5A – Tsunami vzniká velkým přesunem vody, například při podmořském zemětřesení. Nejde o obyčejnou větrnou vlnu.
- 6A – Na hlubokém moři může mít tsunami malou výšku, ale velmi dlouhou vlnovou délku.
- 7A – Při příchodu k pobřeží se vlna zpomaluje, zkracuje a může výrazně narůst.
- 8A – Zpětný proud může člověka odnést od břehu. Nebezpečný je i tehdy, když hladina na první pohled působí klidně.
- 9A – Přímý boj s proudem vyčerpává. Plavání do strany obvykle pomůže dostat se z jeho nejsilnější části.
- 10A – Mělčina mění pohyb vlny a může způsobit její lámání. Z běžné vlny se tím tsunami nestává.
- 11A – U tsunami rozhoduje rychlý přesun do bezpečí. Pobřeží není místo pro pozorování ani fotografování.
Jak jste dopadli?
9–11 správných odpovědí: Mořské dění máte v malíku a bezpečnostní zásady znáte velmi dobře.
6–8 správných odpovědí: Základní orientaci máte, ale rozdíl mezi vlnami, přílivem a tsunami se vyplatí ještě jednou projít.
0–5 správných odpovědí: Nevadí. Nejpodstatnější pravidlo je jednoduché: při varování před tsunami se vzdalte od pobřeží a následujte pokyny záchranných složek.