V létě jsme šťastné, uvolněné, spontánněji a mnohem otevřenější novým (i milostným) dobrodružstvím. Pohodová dovolenková atmosféra taje naše zábrany a je štědrá na příležitosti. Cítíme se ženštější, naše pokožka září, máme chuť flirtovat a přežít vzrušující románek, aniž jsme přemýšleli nad následky. Přesně jako zpívá kapela Hex: „Letní láska je vždy kratičká. Jen smutek zůstane v nás. Letní láska nikdy nepočká. S květinami pálí ji mráz.

Michaela:

„Téměř jsem kvůli němu zrušila svatbu.“

Na podzim jsem se měla vdávat, tak jsem si ještě v červenci dopřála babskou jízdu – dovolenou v Bulharsku s nejlepší kamarádkou. Měli jsme 25, byli jsme veselé, bezstarostné a stále jsme se smáli Užívali jsme si luxus pobytu all inclusive a večer jsme vymetali diskotéky. Myslím, že jsme byli po celou dobu takové hlučné, že se nedalo nevšimnout si nás. Pohledy mužů jsme si užívali a určitě jsme i trochu flirtovali.

Chemie jazykovou bariéru nezná

Jednou při snídani si k nám přisedli dva kluci asi v našem věku. Byli to Maďaři, ale promluvili se nám anglicky. Lapala jsem v paměti, aby se mi podařilo poskládat alespoň jednoduchou anglickou větu. Byli velmi sympatičtí. Další dny jsme už trávili spolu a hodně jsme se smáli, zejména díky naší krkolomné konverzaci rukama-nohama. Chemie však jazykovou bariéru nezná a jiskry mezi námi jen tak létali. Tedy zejména mezi mnou a Gergely nebo Gregem, jak jsem ho volala. V poslední večer na diskotéce jsme se od sebe nevěděli odlepit, byli i slzy a dokonce horké polibky. Nepoznávala jsem samu sebe, úplně jsem mu zamlčela, že doma mám snoubence.

Brouk v hlavě

Po návratu domů jsme byli v kontaktu. Psali jsme si emaily a četovali, věty jsem skládala pomocí slovníku. Asi měsíc jsem chodila jako bez duše. Kousala mě svědomí, že jsem podvedla snoubence, a zároveň jsem měla brouka v hlavě, jestli si ho chci vzít. Svatba měla být v říjnu a já jsem do poslední chvíle váhala. Když se Greg nabídl, že přijde za mnou na Slovensko, už jsem nemohla víc lhát. Přiznala jsem se mu v jednom emailu, že se jdu vydávat. Napsal mi, že to chápe, ale že mám vědět, že mě opravdu miloval. Ještě vtipně podotkl, že když se budu rozvádět, bude mě utěšovat. Vdala jsem se, ale přiznávám, že na něj dodnes myslím. Bylo to velmi silné a kouzelné. Moje letní poblouznění.

Lenka:

„Byla to moje první láska. Nejkrásnější, jakou jsem kdy zažila. „

Zažila jsem letní lásku ještě jako patnáctiletá. Jelikož jsem bývala v turistické vesnici, přes letní prázdniny si chodívali odpočinout lidé z města k nám na venkov. Jedno léto dovolenkovala jedna rodinka hned vedle našeho domu. Zpočátku jsem se tím nezabývala. Ale v jedno sobotní ráno, když jsem věšela prádlo, se mi promluvil kluk. Jmenoval se Marek. Když jsem ho viděla, zamilovala jsem se na první pohled. Vyměnili jsme si čísla a byli jsme spolu v kontaktu, i když odešli daleko domů.

Zůstalo bolavé ticho

No jednou se mi esemeska od něj nevrátila. Nerozuměla jsem tomu. Měla jsem strach, jestli se mu něco nestalo. No máma mě uklidňovala, že mám čekat, že nemám být nedočkavá. Měla jsem jen jeho telefonní číslo, žádný jiný kontakt. Čekala jsem den, týden, měsíc a stále nic. Myslela jsem si, že to bral jen jako flirt, nějaký úlet a vykašlal se na mě.

tragický konec

Přišlo léto, další prázdniny a já netrpělivě čekala, kdy přijdou a na všechno se ho zeptám. Byl červenec, když přišla rodinka opět na chatu, ale on s nimi nebyl. Myslela jsem si, že nepřišel proto, že mu to bylo trapné, když mě takto „odkopl“. Teprve když odešli zpět domů, máma mi řekla, že právě v ten den, kdy mi od něj nepřišla zpráva, se zabil na motorce. Dlouho jsem se s tím nevěděla vyrovnat. Byla to moje první láska. Nejkrásnější, jakou jsem kdy zažila. I když už mám teď jiného partnera, vždy bude on ten, do kterého jsem se poprvé zamilovala.

I na kraj světa

Dole do doliny jsme scházeli spolu. To jsem se už trochu osmělila a super jsme si popovídali. Řekl, že pokud bych si chtěla prodloužit dovolenou, on se ještě chystá o dva dny na jednu hřebenovka a mohu se přidat. Sama jsem nechápala, kde se to ve mně vzalo, ale přidala jsem se. Neměla jsem se kam spěchat, měla jsem vysokoškolské prázdniny. Byl to ten typ chlapa, se kterým byste šli i na kraj světa.

Na létě je něco výjimečného, ​​co rozechvívá naše srdce.

Bylo to magické

To, co jsem s ním následující dny zažívala, bylo magické – pozorování noční oblohy, spaní pod hvězdami, objímání stromů, vymýšlení příběhů, koupání v potoce … Putovali jsme spolu přes týdne a nevěděli jsme se jeden druhého nasytit. Jenže … Pak nás rozdělila dálka. On studoval na východě, já na západě, a přestože jsme se ještě párkrát setkali, měla jsem pocit, že to, co jsme tehdy zažili, se už nikdy nezopakuje. A bylo to tak. Po čase jsme již oba byli jakýsi jiní, jakoby ta magie vyprchala a zůstala někde v horách. No něco takového intenzivně, jak jsem zažila s ním, jsem nezažila už s nikým jiným.

Pokračování na další straně